čepice

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡ʃɛpɪt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • če-pi-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ čepice čepice
genitiv čepice čepic
dativ čepici čepicím
akuzativ čepici čepice
vokativ čepice čepice
lokál čepici čepicích
instrumentál čepicí čepicemi

význam[editovat]

  1. pokrývka hlavy, která většinou kryje uši, nedrží svůj vlastní, nýbrž přizpůsobuje se tvaru hlavy
    • Nic na to neodpověděl, narazil si čepici až do očí a chvatně odešel.
    • [Rakouské vojsko] snilo o »veselé procházce na Berlín« a přeceňovalo se nesmírně. To přešlo také do lidu a tak vznikl posměšný humbug, že »čepicemi a mokrými hadry Prusy z Čech vytlučeme, jestli sem vtrhnou.« [1]
    • Chlapci se u kostela houfují, do řady staví jako vojáci a bosí, s ohrnutými nohavicemi, s kšandami i bez kšand, s mlíčny v zadu, s čepicemi furiantsky sraženými v týl, hlavy napřed, nohy v zad, rázem dvanácté vyrazí od kostelní vížky dědinou a hrkačky v zadu, tragače před sebou po dědině táhnou[2]
  2. zpěněná horní vrstva v nalité sklenici piva
    • Lávové pivo vytváří bohatou, sametovou čepici pěny.
    • Letmo však zkontrolujeme pěnu, zda je stejnoměrně hustá, bílá a nepřetékající přes okraj sklenice; podíváme se, zda na vrcholu pivní čepice najdeme malou prohlubeň od poslední kapky piva. [3]

překlady[editovat]

pokrývka hlavy

synonyma[editovat]

  1. kulich, kšiltovka
  2. pěna

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Servác Heller: Válka z roku 1866 v Čechách, její vznik, děje a následky/III. Stav soupeřů před válkou
  2. Vilém Mrštík: Pohádka máje
  3. Pivní katechismus