čurání

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡ʃʊraːɲiː]

dělení[editovat]

  • ču-rá-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ čurání čurání
genitiv čurání čurání
dativ čurání čuráním
akuzativ čurání čurání
vokativ čurání čurání
lokál čurání čuráních
instrumentál čuráním čuráními

význam[editovat]

  1. (hovorově) vylučování moči
    • Například ve Švýcarsku se čurání pánů vsedě stává společenskou normou a na některých veřejných záchodcích je dokonce přeškrtnutá ikonka se stojícím čurajícím panáčkem.[1]

synonyma[editovat]

  1. (spisovně) močení, (vulgárně) chcaní

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MATĚJŮ, Pavla. Muži často močí vsedě. Zjistily jsme proč. OnaDnes.cz [online]. 2012-03-15 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.