Řehoř

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [r̝ɛɦɔr̝̊]

dělení[editovat]

  • Ře-hoř

etymologie[editovat]

Staročesky Hřehoř, Hrzehorz. Jméno řecko-latinského původu – Grēgorius, z řeckého Γρηγόριος znamenající „probuzený, bdělý“, z řeckého ἐγρήγορα („jsem vzhůru, jsem probuzený“), což je perfektum aktiva od slovesa ἐγείρω („budím“). Významově odpovídá slovu Buddha.[1]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Řehoř Řehořové
genitiv Řehoře Řehořů
dativ Řehoři / Řehořovi Řehořům
akuzativ Řehoře Řehoře
vokativ Řehoři Řehořové
lokál Řehoři / Řehořovi Řehořích
instrumentál Řehořem Řehoři

význam[editovat]

  1. mužské křestní jméno
    • Kafkův hrdina Řehoř Samsa, papež Řehoř Veliký
    • Sedláci mrzutě přecházejí. Na svatého Řehoře led plave do moře, žába hubu otevře, čáp letí od moře a — šelma sedlák, který neoře. — Ale jak proboha orat? Vždyť do hlíny, do bláta po břich by zapadali koně[2]

překlady[editovat]

  1. mužské křestní jméno

synonyma[editovat]

  1. (domácky) Řehák, Říha, Hořek, Hořík, Hořínek; (domácky, zdrobněle) Řehořek, Řehůřek[3]

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Řehoř Řehořové
genitiv Řehoře Řehořů
dativ Řehořovi Řehořům
akuzativ Řehoře Řehoře
vokativ Řehoři Řehořové
lokál Řehořovi Řehořích
instrumentál Řehořem Řehoři

význam[editovat]

  1. české příjmení
    • herec Zdeněk Řehoř

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Václav Niederle: Základní mluvnice jazyka starořeckého
  2. Alois Mrštík - Vilém Mrštík: Rok na vsi/Březen/Respirium
  3. KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude Vaše dítě jmenovat?. 3., doplněné a přepracované vyd. Praha : Academia, 2001. 358 s. Dotisk. ISBN 80-200-0775-X. Heslo „Řehoř“, s. 156.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Řehoř ve Wikipedii