Přeskočit na obsah

řečník

Z Wikislovníku

Možná hledáte rečník.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈr̝ɛ.t͡ʃɲiːk]

dělení

[editovat]
  • řeč-ník

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ řečník řečníci
genitiv řečníka řečníků
dativ řečníkovi / řečníku řečníkům
akuzativ řečníka řečníky
vokativ řečníku řečníci
lokál řečníkovi / řečníku řečnících
instrumentál řečníkem řečníky

význam

[editovat]
  1. kdo pronáší řeč, projev, proslov
    • Řečník mluvil nad rakví k utichlé síni.
  2. kdo schopnost, talent řečnit před lidmi
    • Nebyl to úplně nejlepší řečník.

překlady

[editovat]
  1. kdo řeční
  2. kdo má schopnost řečnit

synonyma

[editovat]
  1. mluvčí
  2. (knižně) orátor, rétor

antonyma

[editovat]
  1. posluchač, divák

související

[editovat]