štika

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcɪka]

dělení

• šti-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	štika	štiky
genitiv	štiky	štik
dativ	štice	štikám
akuzativ	štiku	štiky
vokativ	štiko	štiky
lokál	štice	štikách
instrumentál	štikou	štikami

význam

1. sladkovodní dravá ryba s protáhlou tlamou
   • Štika lovila v tůni.
2. (přeneseně) člověk výrazně úspěšný, dravý ve společenském kontaktu, zejména v oblastech, které obnášejí soutěž
   • Morrison záhy nenechal nikoho na pochybách, že s jeho příchodem do firmy se v jejich rybníce objevila opravdová štika.

překlady

1. dravá ryba

   • angličtina: pike
   • francouzština: brochet m
   • hornolužická srbština: šćuka ž
   • latina: Esox
   • lotyština: līdaka
   • němčina: Hecht m
   • slovenština: šťuka
   • španělština: lucio
2. —

související

• štičí
• štikozubec
• štička
• štikovití
• Štikov

externí odkazy

• Článek Štika ve Wikipedii
• Téma Štika ve Wikicitátech