прахъ
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *pôrxъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. prach; pol., hluž., dluž. proch; rus. по́рох, по́роха; ukr. по́рох; bulh. прах(ъ́т); srbochorv. prâh, prâha; slovin. prâh, prâha.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
- o-kmenová deklinace
- látkové
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | прахъ | — | — |
| genitiv | праха | — | — |
| dativ | прахѹ | — | — |
| akuzativ | прахъ | — | — |
| vokativ | прашє | — | — |
| lokál | прасѣ | — | — |
| instrumentál | прахомь | — | — |
význam
[editovat]- prach
- отътрѧсѣтє прахъ отъ ногъ вашихъ – Setřeste prach se svých nohou. [Mt 10, 14 – Zogr Mar]