срьдьцє
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština[editovat]
etymologie[editovat]
Z praslov. *sь̏rdьce; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; jo-kmenová deklinace.
Srov. čes., sloven. srdce; stpol. siеrсе; pol., dluž. serce; rus. се́рдце - pl. сердца́; ukr. се́рце; běl се́рце; bulh. сърдце́; srbochorv. sȑce; slovin. srсе̣̑.[2]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
- jo-kmenová deklinace
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | срьдьцє | срьдьци | срьдьца |
| genitiv | срьдьца | срьдьцѹ | срьдьць |
| dativ | срьдьцѹ | срьдьцєма | срьдьцємъ |
| akuzativ | срьдьцє | срьдьци | срьдьца |
| vokativ | срьдьцє | срьдьци | срьдьца |
| lokál | срьдьци | срьдьцѹ | срьдьцихъ |
| instrumentál | срьдьцємь | срьдьцєма | срьдьци |
význam[editovat]
- srdce (orgán)
- орѫжиѥ ихъ вънидєтъ въ срьдьца ихъ • и лѫци ихъ съкрѹшѧтъ сѧ – Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy. [Žalm 36 (37), 15 – PsSin]
- ослѣпи очи ихъ • и окамѣнилъ ѥстъ срьдьца ихъ • да нє видѧтъ очима • ни разѹмѣѭтъ срьдьцємь – Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže nevidí očima a srdce nepochopí. [J 12, 40 – Zogr Mar As]
- srdce (centrum duševního života, citů a snah)
- и ѥжє любити и вьсѣмь срьдьцємь • и вьсѣмь разѹмомь • и вьсєѭ дѹшєѭ • и вьсєѭ крѣпостиѭ – A milovati jej z celého srdce, z celého rozumu, z celé duše i z celé síly. [Mk 12, 33 – Zogr Mar As]
- сєго ради възвєсєлитъ сѧ срьдьцє моѥ • и възрадова сѧ ѩзъікъ мои • пакъі жє и плъть моꙗ въсєлитъ сѧ на ѹпъваниѥ – Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo. [Žalm 15 (16), 9 – PsSin]
- střed, vnitřek (nějaké věci)
- тако бѫдєтъ съінъ чловѣчьскъіи въ срьдьци зємлѩ три дни и три нощи – ... tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. [Mt 12, 40 – Zogr Mar]
- сєго ради нє ѹбоимъ сѧ ѥгда съмѫщаѥтъ сѧ зємлꙗ • и прѣлагаѭтъ сѧ горъі въ срьдьца мор̑ьскаꙗ – Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří. [Žalm 45 (46), 3 – PsSin]