ѥзєро

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslovanského *ȅzero / *ȅzerъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srovnej české jezero; slovenské jazero; polské jezioro; hornolužické jězor m; dolnolužické jazoro s / jazor m; ruské о́зеро s / (nářečně) о́зер m; ukrajinské о́зеро; bulharské е́зеро; srbochorv. jȅzero s / (nářečně) jȅzēr m; slovinské jе̑zеrо s / (nářečně) jе̑zеr m.[2][3]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • o-kmenová deklinace

varianta[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ѥзєро ѥзєрѣ ѥзєра
genitiv ѥзєра ѥзєрѹ ѥзєръ
dativ ѥзєрѹ ѥзєрома ѥзєромъ
akuzativ ѥзєро ѥзєрѣ ѥзєра
vokativ ѥзєро ѥзєрѣ ѥзєра
lokál ѥзєрѣ ѥзєрѹ ѥзєрѣхъ
instrumentál ѥзєромь ѥзєрома ѥзєръі

význam[editovat]

  1. jezero
    • положилъ ѥси пѹстъінѭ въ ѥзєра – Poušť v jezera jsi změnil. [Žalm 106 (107), 35 – PsSin]
    • и сънидє бѹрꙗ вѣтрьна въ ѥзєръ – Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí. [L 8, 23 – Zogr]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "озеро".
  3. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука: Москва 1974-2010.