Diskuse:nóna
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Na wikipedii i v některých dalších internetových zdrojích lze najít variantu s krátkým o. K ní však chybí jazykový zdroj, z čehož se mi zdá, že je nesprávná.--JOtt (diskuse) 19. 6. 2015, 12:43 (UTC)
- Hmm, a nemůžou to mít na SSJČ a na Příručce chybně? Tj. nějaký zbloudilý slovakismus? Nás to tedy na hudební nauce v 80.letech vždycky učili s krátkým... Pravda, že u toho církevního významu mi to, subjektivně vzato, sedne spíše s tím dlouhým. --128.79.69.132 19. 6. 2015, 14:20 (UTC)
Podle ČNK: První význam:
- Muzikus, č. 8/2005: „No a taková undecima, pokud si akord rozepíšeme, by nám tvořila malou nonu s tercií - i když "v praxi" tvoří s tercií třeba malou sekundu.“
- Encyklopedický atlas hudby (ISBN 80-7106-238-3): „h jako tercie výchozí dominanty G dur se přemění v ces a vznikne malá nona nové dominanty (B dur do toniky Es dur); as jako nona výchozí dominanty se přemění na gis a vznikne tercie nové dominanty (E dur k tonice A dur)“
Druhý a třetí význam:
- Encyklopedický atlas hudby (ISBN 80-7106-238-3) (...„obsahuje zpěvy denního officia: laudes (ranní chvály pří východu slunce), prima (1. hodina = v 7 hodin), tertia (3. hodina = v 9 hodin), sexta (6. hodina = ve 12 hodin), nona (9. hodina = v 15 hodin), vesperae (nešpory při západu slunce, v 18 hodin), completorium (konec dne ve 20 hodin).“
- Dějiny divadla (ISBN 80-7008-096-5): „V devátém století bylo každý den osm hodinek: první kanonická hodinka, laudes, prima, tertia, sexta, nona, vesperae (nešpory) a completorium.“
- Hudba a krásno (ISBN 978-80-7214-965-0): „Antiphonale romanum obsahuje zpěvy denního officia: laudes (ranní chvály pří východu slunce), prima (1 . hodina = v 7 hodin), tertia (3. hodina = v 9 hodin), sexta (6. hodina = ve 12 hodin), nona (9. hodina = v 15 hodin), vesperae (nešpory při západu slunce, v 18 hodin), completarium (comletarium, konec dne, ve 20 hod).“
ps: Nejsou tohle další, neuvedené významy?
- Mladá fronta DNES, 11. 1. 1999 — Loubova nová sbírka obsahuje nejen rispety (viz její titul), ale také sonety, decimy, motety, sonately, nony, siciliány, tercíny, balaty, stance, ronda, sestiny, triolety a madrigaly.
- Lidové noviny, 29. 12. 2007 — „K nim patří zejména římský kalendář, který všechny dny v roce označuje podle tří pevných dnů v měsíci, podle jejich vztahu k postavení měsíce. Jsou to kalendy, které připadají vždy na 1 . každého měsíce, nony připadající na 5., případně v březnu, květnu, červenci a říjnu na 7. toho kterého měsíce.“--Auvajs (diskuse) 19. 7. 2015, 17:07 (UTC)