Frenk
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [frɛŋk]
dělení[editovat]
- Frenk
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Frenk | Frenkové |
| genitiv | Frenka | Frenků |
| dativ | Frenkovi / Frenku | Frenkům |
| akuzativ | Frenka | Frenky |
| vokativ | Frenku | Frenkové |
| lokál | Frenkovi / Frenku | Frencích |
| instrumentál | Frenkem | Frenky |
význam[editovat]
- (zřídka) Sefard; sefardský Žid[2]
- Velmi podivné jest, že rabi Núsn Adler nevyslovoval naši svatou hebrejskou řeč jako my a naši předkové od dob nepamětných. Vyslovoval ji jako nějaký Frenk, ač jim přece nebyl. Neříkal totiž například hú-ojlóm /svět/ jako my, ale vyslovoval to há-ólám, docela tak jako ti Frenkové.[1]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ 1,0 1,1 LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 148.
- ↑ Langer v poznámce pod čarou: „Frenkové říkáme židům zemí orientálních, středomořských a balkánských. Většinou jsou to potomci exulantů ze Španělska.“[1]