Irrtum

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈɪʀtuːm],  Irrtum^{? • info}

etymologie

Derivace ze substantiva Irre příponou -tum.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Irrtum	die Irrtümer
genitiv	des Irrtums / Irrtumes	der Irrtümer
dativ	dem Irrtum	den Irrtümern
akuzativ	den Irrtum	die Irrtümer

význam

1. omyl, chyba

synonyma

1. Denkfehler, Fehler, Trugschluss

související

• Tatbestandsirrtum
• Verbotsirrtum
• irrtümlich
• irrtümlicherweise
• Irrtümliches