Leutnant

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈlɔʏ̯tnant]  Leutnant^{? • info}

varianty

• (archaicky) Lieutenant

etymologie

Z francouzského lieutenant téhož významu, doslova vlastně místodržící. Pozměněno vlivem lidové etymologie k podobnosti se slovy Leute— lidé a Amt — úřad.
Pravopis se měnil na současný až na sklonku 19.století.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Leutnant	die Leutnante
genitiv	des Leutnants	der Leutnante
dativ	dem Leutnant	den Leutnanten
akuzativ	den Leutnant	die Leutnante

význam

1. poručík, lajtnant

související

• Oberleutnant
• Generalleutnant