Pán

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte pan, pān, pán, pǎn, pân, pàn, pãn, pän, pån, pẳn, pæn, pań, paṅ, päñ, pāŋ, páŋ, pǎŋ, pàŋ, Pan, PAN, pan-, pán-, pan., Pan-, Pan., paan, pann nebo Pann.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Pán

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno
  • užívá se pouze jednotné číslo

etymologie[editovat]

Z uctivého oslovení pán, velké začáteční písmeno vyjadřuje náboženskou úctu.

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ Pán
genitiv Pána / Páně*
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

* zastarávající knižní forma

význam[editovat]

  1. křesťanský Bůh
    • Je to kopie slavného Rafaelova obrazu Proměnění Páně na hoře Tábor.
    • Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili proti tobě.

překlady[editovat]

  1. Bůh

synonyma[editovat]

  1. Hospodin, Bůh, Pán Bůh, Otec, Stvořitel, Jehova, Jahve, Adonaj, Ježíš Kristus

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Ze starořeckého jména boha z řecké mytologie, Πάν, jenž byl takto nazýván údajně proto, že všechny (πάσιν) obveseloval, naproti tomu však také v poledních hodinách svým křikem naháněl strach.[1]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ Pán
genitiv Pána
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

význam[editovat]

  1. (zastarale) jeden z bohů starořecké mytologie

překlady[editovat]

  1. starořecký bůh

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. KALOUSEK, Vladislav. Pán (mytologie). In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Pán (mytologie) Díl 19, s. 133.

externí odkazy[editovat]