Příloha:Příklonné částice (čeština)
Vzhled
Některé příklonné neboli enklitické částice do češtiny pronikly z praslovanštiny, zatímco jiné si čeština vytvořila sama. V češtině se nakonec zformovaly do zápon (postfixů), tj. afixů, které stojí až na konci skloňovaného tvaru (např. týž – téhož).[1] Nicméně ne všechny postfixy jsou příklonné částice (-hle, -to).[2]
Z praslovanštiny
[editovat]Zformované ve staročeštině
[editovat]poznámky
[editovat]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 NEKULA, Marek. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2022-09-26]. Heslo ENKLITICKÁ ČÁSTICE.
- ↑ NEKULA, Marek. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2022-09-26]. Heslo POSTFIX.