Příloha:Příklonné částice (čeština)

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Některé příklonné neboli enklitické částice do češtiny pronikly z praslovanštiny, zatímco jiné si čeština vytvořila sama. V češtině se nakonec zformovaly do zápon (postfixů), tj. afixů, které stojí až na konci skloňovaného tvaru (např. týž – téhož).[1] Nicméně ne všechny postfixy jsou příklonné částice (-hle, -to).[2]

Z praslovanštiny[editovat]

Zformované ve staročeštině[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 NEKULA, Marek. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2022-09-26]. Heslo ENKLITICKÁ ČÁSTICE.
  2. NEKULA, Marek. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2022-09-26]. Heslo POSTFIX.