Příloha:Číslo vlastních jmen (čeština)

Číslo vlastních jmen předurčuje to, že vlastní jména individualizují objekt a jsou prostředkem vyjádření jeho jedinosti a jedinečnosti, čímž se odlišují od jmen obecných. Kromě jmen pomnožných, která mají výhradně množné tvary, tak vlastní jména tvoří běžně jen tvary jednotné. Jejich množné tvary mohou být ale tvořeny v následujících případech:

• jména, která jsou společná více objektům (např. v Česku je mnoho Nových Vsí, ve třídě několik Mirků a Nováků, africké Mali má rozlohu asi tří Němecek a dvou Českých republik); patří sem i etnonyma (např. Češi, Slováci apod.)
• vlastní jména použitá příznakově ve funkci jména obecného („čestní Mirkové Dušínové, novodobí Rembrandtové, nevěřící Tomášové“)

Pomnožná vlastní jména

Pomnožná vlastní jména se vyskytují pouze v množném čísle (tzv. pluralia tantum, např. Tatry, Krušné hory nebo Neratovice). Tato jména vůbec nevytvářejí jednotné tvary.

Reference

• PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny. D 2 : Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348.

Poznámky

Pro značení plurálových tvarů v heslech proprií na českém Wikislovníku slouží šablony {{Potenciálně}}, {{PVJ}} a {{Plurál proprií}}.