Pruska

čeština

výslovnost

• IPA: [prʊska]

dělení

• Pru-s-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Pruska	Prusky
genitiv	Prusky	Prusek
dativ	Prusce	Pruskám
akuzativ	Prusku	Prusky
vokativ	Prusko	Prusky
lokál	Prusce	Pruskách
instrumentál	Pruskou	Pruskami

význam

1. obyvatelka Pruska

podstatné jméno (2)

• rod střední
• vlastní jméno

význam

1. genitiv singuláru substantiva Prusko
   • Než by [babička] poněmčila dítky své, raději vydala se z Pruska na krušnou cestu do Čech, nevědouc, co na ni čeká.

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský
• vlastní jméno

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	Pruska	—	—
genitiv	Pruskeje	—	—
dativ	Pruskej	—	—
akuzativ	Prusku	—	—
vokativ	Pruska	—	—
lokál	Pruskej	—	—
instrumentál	Pruskej	—	—

význam

1. Prusko