slunka

čeština

výslovnost

• IPA: [slʊŋka]

dělení

• slun·ka, mn. slun·ky

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slunka	slunky
genitiv	slunky	slunek
dativ	slunce	slunkám
akuzativ	slunku	slunky
vokativ	slunko	slunky
lokál	slunce	slunkách
instrumentál	slunkou	slunkami

význam

1. drobná ryba z čeledi kaprovitých, Leucaspius delineatus

podstatné jméno (2)

• genitiv (2. pád) jednotného čísla, nominativ, akuzativ a vokativ (1., 4., 5. pád) množného čísla od slova slunko

  Vysvitlo slunko a osvítilo nádherné zlaté věže a budovy chrámu.