dělník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛlɲiːk],  dělník^{? • info}

dělení

• děl-ník

etymologie

Od dělný a přípony -ík.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dělník	dělníci
genitiv	dělníka	dělníků
dativ	dělníku / dělníkovi	dělníkům
akuzativ	dělníka	dělníky
vokativ	dělníku	dělníci
lokál	dělníku / dělníkovi	dělnících
instrumentál	dělníkem	dělníky

význam

1. osoba vykonávající povolání založené na manuální práci
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

překlady

1. osoba zaměstnaná v továrně

   • angličtina: worker, laborer, workman
   • čínština: 廠工, 工人
   • francouzština: ouvrier m
   • italština: operaio m
   • japonština: 労働者
   • latina: faber m
   • litevština: darbininkas m
   • lotyština: strādnieks m
   • němčina: Arbeiter m
   • polština: robotnik m
   • ruština: рабочий m
   • řečtina: εργάτης m
   • slovenština: robotník m
   • španělština: obrero m
   • švédština: arbetare c
   • turečtina: işçi

související

• dělnice
• dělnický
• dělat
• dělníkův

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-01-04]. Heslo dělník.

externí odkazy

• Článek Dělník ve Wikipedii