zvíře

čeština

výslovnost

• IPA: [zviːr̝ɛ],  zvíře^{? • info}

dělení

• zví-ře

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zvíře	zvířata
genitiv	zvířete	zvířat
dativ	zvířeti	zvířatům
akuzativ	zvíře	zvířata
vokativ	zvíře	zvířata
lokál	zvířeti	zvířatech
instrumentál	zvířetem	zvířaty

význam

1. (hovorově, nesprávně v zoologii) větší druh živočicha (mimo člověka), např. savec, ještěr apod.
   • Nejkrásnější zvíře, zvíře pro rytíře, jmenuje se kůň.
   • Bály jsme se, že na nás vyběhne nějaké zvíře.
2. (přeneseně, hovorově) obecně tvor
   • Kráska a zvíře
3. (hanlivě) člověk který nemá (žádné nebo příliš slabé) zábrany; člověk, který snadno podléhá svým pudům
   • Ty jsi ale zvíře! Mohl by ses taky trochu ovládat...

překlady

1. živočich

   • angličtina: beast, animal
   • esperanto: animalo
   • finština: eläin
   • francouzština: bête ž, animal m
   • galicijština: animal m
   • hebrejština: בַּעַל חַיִּים m, חַיָּה ž
   • hornolužická srbština: zwěrjo s
   • italština: animale m
   • katalánština: animal m
   • latina: animal s, bestia ž
   • lotyština: zvērs
   • maďarština: állat
   • němčina: Tier s
   • polština: zwierzę s
   • portugalština: animal m
   • ruština: зверь
   • řečtina: θηρίο s
   • slovenština: zviera s
   • srbština (cyrilice): животиња ž
   • staroslověnština: животъ m, звѣрь m
   • španělština: animal m
2. —
3. —

synonyma

1. živočich, němá tvář
2. –
3. –

související

• zvířátko
• zvěř
• zvěřina
• zvěrokruh
• zvířena
• zvířecí
• zvířetník
• zvířecký
• zvířecky
• zvířectvo

slovní spojení

• hospodářské zvíře
• domácí zvíře
• dravé zvíře
• kožešinové zvíře
• domestikované zvíře
• lovné zvíře
• malé zvíře
• velké zvíře

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-11-19]. Heslo zvíře.

externí odkazy

• Článek Zvíře ve Wikipedii
• Kategorie Animals ve Wikimedia Commons