náboženství

čeština

výslovnost

• IPA: [naːbɔʒɛnstviː],  náboženství^{? • info}

dělení

• ná-bo-žen-ství

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	náboženství	náboženství
genitiv	náboženství	náboženství
dativ	náboženství	náboženstvím
akuzativ	náboženství	náboženství
vokativ	náboženství	náboženství
lokál	náboženství	náboženstvích
instrumentál	náboženstvím	náboženstvími

význam

1. vztah ke skutečnosti, která přesahuje oblast dostupnou smyslovému vnímání a rozumovému poznání; bývá projevován vírou, obřady nebo jím motivovaným mravním životem
2. výuka náboženství (1), zpravidla křesťanského
   • V novém prostředí se Toufar rychle zabydlel a cítil se dobře. Jeho hlavní pracovní náplní bylo vyučování náboženství v několika školách (např. v roce 1940 22 hodin týdně), vyřizování agendy farního úřadu a sloužení bohoslužeb.

překlady

1. vztah

   • angličtina: religion
   • esperanto: religio
   • finština: uskonto
   • francouzština: religion ž
   • hornolužická srbština: nabožina ž
   • italština: religione ž
   • němčina: Religion ž
   • polština: religia ž
   • ruština: религия ž
   • řečtina: θρησκεία ž
   • slovenština: náboženstvo s
   • španělština: religión ž
2. • němčina: Religionsunterricht m

související

• náboženský
• nábožensky
• náboženskost
• nábožný

externí odkazy

• Článek Náboženství ve Wikipedii
• Téma Náboženství ve Wikicitátech