turečtina

čeština

výslovnost

• IPA: [tʊrɛtʃcɪna]

dělení

• tu-reč-ti-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	turečtina	turečtiny
genitiv	turečtiny	turečtin
dativ	turečtině	turečtinám
akuzativ	turečtinu	turečtiny
vokativ	turečtino	turečtiny
lokál	turečtině	turečtinách
instrumentál	turečtinou	turečtinami

význam

1. jazyk užívaný v Turecku

překlady

1. jazyk

   • angličtina: Turkish
   • finština: turkki
   • francouzština: turc m
   • němčina: Türkisch s
   • řečtina: τουρκικά, τούρκικα
   • slovenština: turečtina ž

související

• turecky
• turecký

externí odkazy

• Článek Turečtina ve Wikipedii