Uživatel:Auvajs/Jazyky
Přehled jazyků dle publikace GENZOR, Jozef. Jazyky světa: historie a současnost. 1. vydání. V Brně: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. Pozn: tato publikace (prý) obsahuje necelé 2 000 jazyků a má se (údajně) jednat o „nejucelenější publikaci z oblasti lingvistické antropologie na českém trhu“.
Indoevropské jazyky[editovat]
Tato jazyková rodina je v současné době největší a nejrozšířenější, jazyky do ní spadajícími hovoří asi 45% lidstva.
Chetitsko-luvijské jazyky[editovat]
Nejstarší doložená indoevropská větev. Těmito jazyky se hovořilo ve starověku (v 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem) v Malé Asii (v dnešním Turecku a severní Sýrii). Některé se psaly klínovým písmem, jiné různými abecedami
- chetitština
- palajština
- luvijština
- hieroglyfická luvijština
- lýdština
- lykijština A
- lykijština B (milijština)
- pravděpodobně kárština
Tocharština[editovat]
Tocharsky se mluvilo v severním čínském Turkestánu ve druhé polovině 1. století našeho letopočtu.
Reliktní jazyky[editovat]
Tyto jazyky netvoří zvláštní větev; jedná se o pomocný název pro jazyky (většinou) bez literární tradice, které jsou slabě doloženy (někdy je dokonce známo jen několik nápisů, popř. několik desítek slov). Rozlišují se jazyky z různých oblastí (areálů), přičemž ty se prolínají a některé jazyky spadají do více areálů. Někdy je zařazení pod indoevropské jazyky sporné, nejisté.
- oblast Černého moře:
- několik skytských (íránských) jazyků
- balkánský areál / paleobalkánské jazyky:
- thráčtina
- dáčtina
- fryžština
- pelasgiština
- ilyrština
- apeninský areál
- sikanština
- sardinština
- severní pikénština
- jižní pikénština
- sikulština
- faliština
- venetština
- mesapština
- leponština
- rétština
- keltské jazyky
- keltiberský areál
- jazyk Keltů
- Malá Asie
- mysijština
- sidetština
- pisidština
- lykaonština
Indoíránské jazyky[editovat]
Indoárijské jazyky[editovat]
Rozlišuje se staré, střední a nové období.
- staré období
- sanskrt (klasický sanskrt)
- střední indoárijské jazyky (prákrty)
- pálí
- hybridní sanskrt
- apabhranša
- nové indoevropské jazyky
- hindština
- urdština
- bengálština
- paňdžábština
- maráthština
- kónkánština
- gudžarátština
- uríjština
- ásámština
- maithilština
- sindhština
- nepálština
- sinhálština
- maledivština (divehi)
- ásámština
- bihárské dialekty:
- bhódžpurština
- magadhština
- radžastánské dialekty
- paharské dialekty
- romština
Dardské jazyky[editovat]
Pozn: Těmto jazykům Genzor věnuje velmi malý prostor a uvádí jen níže zmíněné jazyky, tuto sekci tedy není možné považovat za uspokojivě zpracovanou.
- západní (západodarské, káfirské) jazyky
- káfirština (núristánština)
- centrální
- východní
- kašmírština
- pašajština
Íránské jazyky[editovat]
- starého období (staroíránské)
- staroperština
- avestština (avesta)
- médština
- sacké (šacké) nebo skytské jazyky (a dialekty)
- chótánský (chótánosacký) jazyk
- středoíránské jazyky
- středoperština
- parthština
- sogdština
- chórezmština
- sačtina
- baktrijština
- novoíránské (současné) jazyky
Těmito jazyky mluví v současné době přes 185 milionů lidí na většině území Íránu, Afghanistánu, Tádžikistánu a v částech Uzbekistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Turestech, Sýrie, Iráku a Pákistánu.- západní skupina
- severozápadní jazyky
- kurdština
- guranština
- zázá
- talyština
- gílačtina
- mazándaránština
- semnánština
- balúčština
- paráčtina
- ormurština
- další jazyky a dialekty centrální částí Íránu
- jihozápadní jazyky
- perština
- daríjština
- tádžiština
- hazárština (hazáragí)
- tátština
- větina jazyků a dialektů Fársu
- lurština a lurské dialekty
- kumzárský dialekt
- severozápadní jazyky
- východní skupina
- severovýchodní jazyky
- osetština
- jagnóbština
- jihovýchodní jazyky
- paštština
- pamírština
- mundžánština
- šugnánsko-rušánská jazyková skupina
- šugnánština
- rušánština
- chúfština
- bartangština
- róšorvština
- sarykólština
- vachánština
- jazgulamština
- iškašimština
- severovýchodní jazyky
- západní skupina
Arménština[editovat]
- staroarménština (grabar) – cca do začátku 19. stol.
- (současná) arménština
Řečtina[editovat]
- starořečtina (koiné); členění dialektů:
- ionsko-attická skupina
- atičtina
- ionština
- arkádsko-kyperská skupina
- arkádština
- kyperština
- (pravděpodobně) pamfylština
- aiolská skupina
- tesálština
- boiótština
- západořecká (dórská) skupina
- severozápadní dialekty
- dórská nářečí
- ionsko-attická skupina
- byzantská řečtina
- kathareusa (archaizující spisovný jazyk)
- dimotiki (hovorový jazyk založený na lidové řečtině)
- novořečtina (dimotiki)
Albánština[editovat]
Dva hlavní dialekty:
- toskický (jižní, toskičtina)
- gegský (severní, gegština)
Mimo etnolingvistickou oblast Albánie, Kosova, Makedonie dvě další varianty:
- arvanitika (užívaná potomky dávných migrantů v Řecku)
- arbereština (užívaná potomky dávných migrantů v Itálii)
Baltské jazyky[editovat]
- litevština
- lotyština
- latgalština
- pruština (vymřelá)
- další vymřelé dialekty
- jatvjažský
- kuršský
- několik baltských dialektů na území horního Podněpří (a ještě východněji)
Slovanské jazyky[editovat]
- západní
- lužická podskupina
- dolnolužická srbština
- hornolužická srbština
- lechická podskupina
- polština
- kašubština
- slezština (někdy považována jen za dialekt polštiny)
- (vymřelá) pomořanština
- (vymřelá) severní slovinština
- (vymřelá) polabština
- česko-slovenská podskupina
- čeština
- slovenština
- lužická podskupina
- východní
- ruština
- běloruština
- ukrajinština
- rusínština
- karpatská rusínština
- panonská rusínština
- jižní
- východní
- bulharština
- makedonština
- srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský jazykový komplex
- srbština
- chorvatština
- bosenština
- černohorština
- slovinština
- dříve srbochorvatština
- (původně též) staroslověnština
- církevní slovanština (nová stadia staroslověnštiny ovlivněná živým jazykem slovanských národů)
- východní
Germánské jazyky[editovat]
Italické jazyky[editovat]
Románské jazyky[editovat]
Keltské jazyky[editovat]
Baskičtina[editovat]
Kavkazské jazyky[editovat]
Kartvelské jazyky[editovat]
Abcházsko-adygejské jazyky[editovat]
Dagestánské jazyky[editovat]
Nachské jazyky[editovat]
Vymřelé neklasifikované jazyky Blízského východu a Středomoří[editovat]
Sumerština[editovat]
Elamština[editovat]
Churritština, Urartština[editovat]
Chattština[editovat]
Mediteránní jazyky[editovat]
Buriština[editovat]
Drávidské jazyky[editovat]
Uralské jazyky[editovat]
Altajské jazyky[editovat]
Korejština[editovat]
Japonština[editovat]
Paleoasijské jazyky[editovat]
Indiánské jazyky[editovat]
Sinotibetské jazyky[editovat]
Tajské jazyky[editovat]
Austroasijské jazyky[editovat]
Hmongsko-mienské (miaosko-jaoské) jazyky[editovat]
Andamanské jazyky[editovat]
Austronéské jazyky[editovat]
Papuánské jazyky[editovat]
Australské jazyky[editovat]
Tasmánské jazyky[editovat]
Afroasijské jazyky[editovat]
Severozápadní Afrika, Blízký východ, Perský záliv. Přes 450 mil lidí.
Semitská větev[editovat]
Severní periferní (Severovýchodní)[editovat]
Dnes vymřelé jazyky.
- akkadština (cca 2500 př. n. l. až přelom letopočtů)
- asyrština
- babylonština
- starobabylonština
- pozdní babylonština
Severní centrální (Severozápadní)[editovat]
- ivrit
- aramejština
vymřelé jazyky:
- eblaitský jazyl
- amoritština
- ugaritský jazyk
- starokanaanský jazyk
- fénicko-punský jazyk
- starohebrejský (kanaanský) jazyk
- staroaramejská nářečí
Jižní centrální[editovat]
- arabština
- klasická
- velké množství nářečí, často vzájemně nesrozumitelných
- maltština
Jižní periferní[editovat]
- starý jazyk jižní Arábie (vymřelý); nářečí:
- sabejština (sabejské nářečí)
- minejština (minejské nářečí)
- katabánština (katabánské nářečí)
- hadramautské
- mahrí
- šahrí
- harsúsi
- bathari
- sokotrí
severní[editovat]
- ge'ez (etiopština) - jako hovorový zaniklý
- tigriňa
- tigrejština (hasa)
centrální[editovat]
- amharština
- harari
- argobbština
- gafatština (vymřelá)
nářečí jazyka gurage (guragua)[editovat]
Egyptská větev[editovat]
- stará egyptština
- střední egyptština
- nová egyptština
- démotická egyptština
- koptština
Berberská větev[editovat]
východní[editovat]
- jazyk oázy Síwa
- audžila
- sokna
- fodžaha
- gadames
jižní (tuarežské)[editovat]
- ghat
- ahnet
- tamahak (tamašek)
- air
- kel geres
- taullemmet
- kel arokas
- taneslemt
- zanagat
- tašelhita
- tamazight
- tašawit
- zenatija
- mzab
- wargla
- kabylština (taqbajlit)
- tarifit
Kušitská větev[editovat]
severní[editovat]
- bedauije (bedža)
východní[editovat]
- hadia-libide
- kambata
- sidamo
- darasa
- burdži
- saho-afar
- somálština
- baiso
- rendile
- oromo (galla)
- arbore
- geleba
- konso
- gidole
- warazi
- mogogodo
centrální (agauská)[editovat]
- bilin (bilen)
- khamta
- awngi
- kemani
- quara (vymřelý)
jižní[editovat]
- iraqw
- asa
- mgomwia
Omotská větev[editovat]
severní[editovat]
- podskupina gonga
- dizoidní jazyky
- mao
- gimira
- ometo (rozsáhlé seskupení jazyků a dialektů):
- wolaitta
- dorze
- gamo
- gofa
- basketto
- male
- zayse
- koyra
- čara
- yemsa
jižní[editovat]
- hamar
- dime
- arijské jazyky
Čadská větev[editovat]
Asi 150 jazyků.
západní skupina[editovat]
- hauština (hausa)
- gwandara
- ngizim
- bedde
- afawa
- gezawa
- karekare
- kanakuru
- angas
- sura
ronská skupina[editovat]
- fyer
- bokkos
- ša
skupina kotoko[editovat]
- logone
- buduma
- afade
jazyk musgu (musgum)[editovat]
- musgu (musgum)
skupina masa[editovat]
- masa
- baňa
- kulung
východní skupina[editovat]
- somrai
- gaberi
- sokoro
- modgel
- tuburi
O zařazení následujících 3 skupin mezi afroasijské jazyky jsou pochybnosti.
1[editovat]
- tera
- hona
- bata
- margi
- búra
- laamang
- mandara (wandala)
- sukur
2[editovat]
- daba
- hina
- gauar
- matakam
- mofu
- gisiga
3[editovat]
- gidder