Uživatel:Palu/Návrh nového uspořádání rozšiřujících sekcí č. 1

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Toto je pouze demonstrační stránka, která má za úkol prověřit nové uspořádání rozšiřujících sekcí a jejich vzhled a styl. Proto prosím omluvte, že ne všechny odkazy a obrázky sedí.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • stop-ka

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod ženský
  • vzor žena

etymologie[editovat]

Ve významu „část plodu nebo květu rostliny, jímž na ni přirůstají“ lze najít jen v češtině. Z ostatních slovanských jazyků je možné jen srovnání s ruským стёбка (stëbka, „prut“), což by otvíralo souvislost se stéblo.[1]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam[editovat]

  1. část plodu nebo květu rostliny, jímž přirůstají na rostlinu
    Třešně se musí trhat se stopkami.
  2. část, součást něčeho připomínající rostlinou stopku [1] [2]
    Použijeme vrták s dlouhou stopkou.
    Mezi oběma je zřetelný zářez; spojení je často stopkaté (stopka může být 2členná).

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

  1. mít oči na stopkách

sesterské odkazy[editovat]

  • Wikipedia-logo-cs.png
    Wikipedie nabízí encyklopedický článek na téma stopka [1]

ilustrace[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod ženský

etymologie[editovat]

Z anglického slova stop („stůj, stát, zastávka“, doloženo z roku 1483), které jako sloveso (to) stop znamená „zastavit, zabránit, ucpat“. Staroanglický tvar -stoppian (nacházející se např. ve forstoppian „zacpat, potlačit, zadusit“) byl přes středodolnoněmecké stoppen, starohornoněmecké stopfon (nyní německé stopfen s významem „ucpat, cpát“) vypůjčen z vulgárnělatinského *stuppāre („ucpat koudelí“), vycházejícího z latinského stuppa („koudel“)[3], a to zase z řeckého tvaru στύππη (stýppē).[4]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam[editovat]

  1. (motoristický slang) brzdové světlo na zadní straně vozidla [5]
  2. dopravní značkaStůj, dej přednost v jízdě[5]
    Automobil zastavil na stopce.

sesterské odkazy[editovat]

  • Wikipedia-logo-cs.png
    Wikipedie nabízí encyklopedický článek na téma stopka [1]
  • Wikipedia-logo-cs.png
    Wikipedie nabízí encyklopedický článek na téma stopka [2]
  • Commons-logo.svg
    Úložiště Commons nabízí multimediální obsah na téma stopka [2]

ilustrace[editovat]

podstatné jméno (3)[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ stopka stopky
genitiv stopky stopek
dativ stopce stopkám
akuzativ stopku stopky
vokativ stopko stopky
lokál stopce stopkách
instrumentál stopkou stopkami

význam[editovat]

  1. druh sklenky na likéry [6]

synonyma[editovat]

  1. stupka

sesterské odkazy[editovat]

  • Wikipedia-logo-cs.png
    Wikipedie nabízí encyklopedický článek na téma stopka

ilustrace[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stopka“, s. 604.
  2. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R – U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka I“, s. 551.
  3. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary [online]. [cit. 2007-08-31] <http://www.etymonline.com/index.php?search=stop&searchmode=term>. Heslo „stop“.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „stop“, s. 604.
  5. 5,0 5,1 PETRÁČKOVÁ, Věra a kol. Akademický slovník cizích slov. Díl 2, L – Ž. První vydání. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0524-2. Heslo „stopka“, s. 713. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „PETRÁČKOVÁ, Věra et al. 1995“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého. Díl 3, R – U. První vydání. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. Heslo „stopka III, stupka“, s. 551.

[[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:cs-Rostliny]] [[Kategorie:cs-Doprava]] [[Kategorie:cs-Věci]]