Wikislovník:Zdvořilost

Z Wikislovníku
(přesměrováno z Wikislovník:NICE)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zkratka:
WS:ZDVOR
WS:ZDV
WS:NZDV
WS:CIV
WS:NICE

Zdvořilost je doporučení jak provádět veškeré editace, psát komentáře a příspěvky v diskuzích na všech wikiprojektech. Nezdvořilost je chování vytvářející atmosféru nepřátelství a neúcty, je zdrojem konfliktů a příčinou wikistresu.

Komunita Wikislovníku má neformální hierarchii základních principů – jedním z prvních je úsilí o NPOV. K tomu je třeba odpovídající úroveň zdvořilosti k ostatním. Přestože je „zdvořilost“ kodifikovaná wikietiketou pouhým doporučením, je to hlavní podmínka, kterou je nutno dodržovat, a jediná smysluplná cesta, jak oddělit přijatelné chování od nepřijatelného. Po lidech nelze požadovat, aby milovali, ctili, podřizovali se či jen respektovali jiné, ale vyžadovat zdvořilost máme plné právo.

Problém

[editovat]

Komunita Wikislovníku jako celek nepožívá u některých přispěvatelů žádnou zvláštní úctu. To má přímý dopad na zkušenosti, které příslušníci komunity nabývají. Poškozováním komunity trpí i kvalita a množství hesel a článků. Vzniká koloběh nezdvořilosti, který se sám posiluje, a v určitých případech se konflikt mezi přispěvateli jednoho hesla přenáší a ovlivňuje další lidi a jiná hesla.

Příklady

[editovat]

Drobné příklady činností přispívajících prostředí nezdvořilosti

  • užití hrubosti nebo klení
  • odsuzující tón v souhrnech editací („opraven lajdácký pravopis,“ „odstraněn svinčík“)
  • přezírání jiných přispěvatelů kvůli jejich jazykovým schopnostem nebo výběru slov
  • neuvážené obviňování z různých druhů neslušnosti
  • tykání i přesto, že si jej jiný přispěvatel výslovně nepřeje

Mezi vážnější příklady patří

  • rasové, etnické nebo náboženské nadávky
  • osobní útoky
  • lži a záměrné nepravdy
  • hyzdění uživatelských stránek
  • požadavky na ban nebo blok

Příkladem nezdvořilosti je, když třeba vytvoříte novou stránku a jiný uživatel vám řekne: „Když už jsi vytvořil tu nesmyslnou stránku, co kdyby sis v ní opravil pravopis?“ Věc se ještě vyostří, pokud odpovíte: „Hleď si svého.“

Podobný styl chování mezi uživateli odhání přispěvatele, vyrušuje ostatní od důležitějších věcí a oslabuje celou komunitu.

Kdy a proč dochází k nezdvořilosti?

[editovat]
  • V průběhu editační války, když mají lidé různé názory nebo když se rozpoutá konflikt ohledně sdílení moci.
  • Když je komunita příliš malá a roztroušená — jak se tříští názory, ubývá i přirozeného respektu mezi uživateli a přibývá handrkování, přitom není mnoho dalších lidí, kteří mohou přijít na pomoc a prostřednictvím mediace další eskalaci sporu zastavit.
  • Když se komunita rozroste a editoři už neznají všechny ostatní a nemusí si uvědomit důležitost každého jedince pro projekt — nestarají se o udržování vztahů, které neexistují. Reputace už nehraje takovou roli jako v menších komunitách.
  • Občas se k projektu připojí mimořádně nezdvořilý uživatel.

Většinou se urážek používá v momentálním zápalu v průběhu delšího konfliktu. Je to obvykle způsob ukončení diskuse. Osoba, která urážku pronesla, často svých slov posléze lituje. To je dobrým důvodem k odstranění nebo upravení těchto urážlivých výroků.

V jiných případech chce útočník urážkami dosáhnout nějakého cíle: odvrátit pozornost oponenta(-ů) od nějaké záležitosti, odradit je od práce na hesle nebo celém projektu nebo je vyprovokovat ke kompromitujícímu chování či ještě větší nezdvořilosti, která může vyústit v ostrakizaci nebo zablokování. V těchto případech není obvyklé, aby útočník pociťoval lítost a omlouval se.

Dlužno poznamenat, že někteří přispěvatelé záměrně provokují ostatní k nezdvořilosti, aniž by se jí dopouštěli sami.

Proč je nezdvořilost špatná?

[editovat]
  • Protože činí lidi nešťastnými, sráží jejich odvahu či vyúsťuje dokonce v odchod.
  • Protože lidi rozzlobí, takže se sami začnou chovat nekonstruktivně nebo dokonce nezdvořile, což ještě posílí úroveň nezdvořilosti.
  • Protože lidé ztrácí dobrou víru, stávají se podezřívavými, což dále snižuje schopnost řešit současný nebo další konflikt.

Obecné možnosti řešení

[editovat]

Prevence nezdvořilosti ve Wikislovníku

[editovat]
  • Bránit zahajování editačních válek a konfliktů mezi uživateli (pravidly omezujícími jisté typy editací — základní odpověď komunity).
  • Omezit přístup k Wikislovníku jistým druhům lidí, kteří spíše budou urážet ostatní (snížení otevřenosti).
  • Vynutit si odmlky mezi odpověďmi a dát tak účastníkům konfliktu čas vychladnout, zotavit se a zabránit jeho další eskalaci (zamykáním stránek nebo dočasným blokováním účastníků konfliktu).
  • Užívat pozitivní zpětné vazby (chválit ty, kteří na nezdvořilost neodpověděli nezdvořilostí).
  • Užívat negativní zpětné vazby (naznačit, že přispěvatel zapojený do mohutného konfliktu by měl dočasně opustit Wikislovník nebo mu jednoduše umožnit odejít — bez ohledu na to, zda byl pachatelem nebo vinen útoky — aby se snížila intenzita konfliktu).
  • Aplikovat osobní tlak (vyjádřit nespokojenost pokaždé, když se vyskytne hrubost nebo nezdvořilost).
  • Odhalit a odstranit kořeny konfliktu mezi pachatelem a jinými přispěvateli či komunitou — nebo nalézt kompromis.
  • Zabránit některým uživatelům v editování jistých stránek, které často spouští nezdvořilost.
  • Vytvořit a zavést nové pravidlo založené na užívání jistých slov či frází, dovolující dočasné zablokování uživatele, který překročí jejich stanovené množství.
  • Požadovat užívání skutečných jmen, aby uživatelé nesli odpovědnost za své chování (ačkoliv to se obecně na Wikislovníku nepovažuje za vhodné).
  • Rozhodnout se, že nezdvořilost a hrubost nelze v takovém projektu vymýtit, a smířit se s jejich existencí.

Omezit dopad

[editovat]
  • Vyrovnat každý nezdvořilý komentář vložením příjemného či konstruktivního komentáře
  • Neodpovídat na urážlivé komentáře. Zapomenout na ně. Odpustit jejich původci. Neeskalovat konflikt. (individuální přístup)
  • Ignorovat nezdvořilost. Tvářit se, jako by její původce neexistoval. Postavit mezi útočníka a komunitu „zeď.“
  • Revertovat editace pod pláštíkem neviditelnosti (&bot=1) ke snížení dopadu útoků ve shrnutích editace.
  • Rozhodnout se, že nezdvořilost a hrubost nelze v takovém projektu vymýtit, a smířit se s jejich existencí

Odstraňování nezdvořilých komentářů

[editovat]
  • Škrtat urážlivá slova na diskusních stránkách nebo je nahrazovat mírnějšími (což je ale často vnímáno jako kontroverzní, neboť jde o úpravu slov jiných lidí).
  • Odstraňovat urážlivé komentáře na diskusních stránkách (protože zůstávají v historii stránky, každý je může znovu nalézt a odkazovat se na ně).
  • Revertovat editaci s &bot=1, takže se editace útočníka v Posledních změnách zneviditelní (funguje na příspěvky od IP, u přihlášených uživatelů vyžaduje technickou pomoc).
  • Smazat (zcela a navždy) editaci útočníka (vyžaduje technickou pomoc).
  • Nahradit komentář ve shrnutí editace méně útočným (vyžaduje technickou pomoc).

Nakládání s nezdvořilostí v průběhu mediace

[editovat]

Strany sporu se často pokoušejí dojít k dohodě i když na ni jedna z nich ještě není připravena. Je-li například kořenem konfliktu nějaký bod v hesle či článku, je řešení sporu značně znesnadněno, pokud je diskuse stále zatížena výměnou nezdvořilostí mezi oběma stranami. Tohoto problému je tedy nutné se zbavit v první řadě, aby mohli diskutující opět nabýt rovnováhy a jasné mysli k dalším editacím a mohli se věnovat argumentační diskusi.

Vysvětlit nezdvořilost

[editovat]

Někteří přispěvatelé jsou těžce otřeseni nezdvořilými slovy na ně namířenými a nejsou schopni se zaměřit na samotný kořen konfliktu. Občas pomůže je upozornit, proč byla nepříjemná slova užita, a poznamenat, že ačkoliv je nezdvořilost špatná, původní myšlenka problematického komentáře byla relevantní.

Uražená osoba pak často pochopí, že tato slova nebyla míněna doslovně, a může se rozhodnout je odpustit a zapomenout na ně.

Někdy pomůže vysvětlit nezdvořilost i když původním cílem bylo oponenta zranit, může to navést diskutujícího zpět k původnímu tématu (podobný postup je ale často kontroverzní).

Převyprávění komentářů účastníků sporu

[editovat]

Během procesu mediace je s oběma účastníky spojena třetí, neutrální strana, která mezi nimi zajišťuje komunikaci.

Úkolem mediátora je zajistit relevantní diskusi mezi stranami sporu. Je proto dobré mazat nezdvořilé výkřiky uživatele A a v převyprávěných komentářích pro uživatele B je neuvádět.

Pokud například uživatel A a uživatel B pokračují ve flame po e-mailu přes mediátora, je dobrý nápad výrok „Nedovolím, aby neonacistické obhajoby zaplevelily Wikislovník“ zprostředkovat uživateli B raději ve tvaru: „Uživatel A se obává, že přisuzuješ jistému úhlu pohledu přílišnou důležitost.

Předělání urážlivých komentářů zveřejněných před nebo v průběhu mediace

[editovat]

Na konci mediačního procesu by měl mediátor podnítit debatující k souhlasu s odstraněním nezdvořilých komentářů, které zůstaly na diskusních stránkách. Přispěvatelé by měli souhlasit se smazáním stránek vytvořených k urážení nebo rozzlobení oponentů a smazat v diskusních stránkách všechen obsah netýkající se samotné problematiky, ale jen sporu, popřípadě jej předělat. To diskutujícím dovolí si mnohem rychleji odpustit a zapomenout na urážky.

Odpůrci také mohou souhlasit se vzájemnou omluvou.

Požadování omluvy

[editovat]

Mediace často zahrnuje diskuse, v nichž se jedna strana cítí uražena druhou. Omluva je akt, který se netýká řešení problému a dohody ani posuzování sporu. Jde spíše o formu rituálu, v níž si obě strany vymění slova, která dovolí usmíření.

Někteří lidé považují za zásadní získat omluvu od těch, kdo je urazili. Proto je upřímná omluva často klíčem k řešení konfliktu — je symbolem odpuštění. Velmi se doporučuje zejména v případech, kdy zjevná nezdvořilost jednoho člověka urazila druhého.

Související články

[editovat]