agilní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔa.gɪl.ɲiː]

dělení

• agil-ní

etymologie

Z francouzského agile či z latinského agilis, od agere (jednat).

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní
genitiv	agilního	agilního	agilní	agilního	agilních	agilních	agilních	agilních
dativ	agilnímu	agilnímu	agilní	agilnímu	agilním	agilním	agilním	agilním
akuzativ	agilního	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní
vokativ	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní	agilní
lokál	agilním	agilním	agilní	agilním	agilních	agilních	agilních	agilních
instrumentál	agilním	agilním	agilní	agilním	agilními	agilními	agilními	agilními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	agilní
komparativ	agilnější
superlativ	nejagilnější

význam

1. čilý, aktivní, horlivý, činorodý

překlady

1. • angličtina: agile
   • němčina: agil
   • slovenština: agilný

synonyma

1. čilý, aktivní, horlivý, činorodý

související

• agilita

poznámky

• Agilní. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Agilní Díl 1, s. 446.