alembik
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʔa.lɛm.bɪk]
dělení
[editovat]- alem-bik
etymologie
[editovat]Z latinského alembicum,[1] to z arabského الْأَنْبِيق přes řecké ἄμβιξ,[2] vše stejného významu.
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | alembik | alembiky |
| genitiv | alembiku | alembiků |
| dativ | alembiku | alembikům |
| akuzativ | alembik | alembiky |
| vokativ | alembiku | alembiky |
| lokál | alembiku | alembikách / alembicích |
| instrumentál | alembikem | alembiky |
význam
[editovat]- (archaicky) jednoduchý destilační přístroj
- (archaicky) křivule[3]
překlady
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2024-07-28]. Kapitola alembik.
- ↑ RAÝMAN, Bohuslav. Alembicus. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Alembicus Díl 1, s. 771.
- ↑ LULLIUS, Rajmund a Otakar ZACHAR. Praktyka Testamentu: (L. 1500). V Praze: nákladem vlastním, 1904, s. 143. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8b3ef3d4-764b-47fd-9877-b0693093ec25
externí odkazy
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo alembik.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo alambik.
- Kartotéka novočeského lexikálního archivu. ÚJČ, 1911–1991. Heslo alembik.
Článek Alembik ve Wikipedii
Heslo Alembík v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
