bakalář

čeština

výslovnost

• IPA: [bakalaːr̝̊]

dělení

• ba-ka-lář

etymologie

Vzniklo z latinského označení baccalaureus, což je zkrácením sousloví bacca laurea coronatus — „korunovaný vavřínovým věncem“.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	bakalář	bakaláři
genitiv	bakaláře	bakalářů
dativ	bakaláři / bakalářovi	bakalářům
akuzativ	bakaláře	bakaláře
vokativ	bakaláři	bakaláři
lokál	bakaláři / bakalářovi	bakalářích
instrumentál	bakalářem	bakaláři

význam

1. absolvent prvního stupně vysokoškolského studia
   • Včera jsem byl promován bakalářem aplikované matematiky.
2. (v historii) hodnost nižšího stupně na středověkých univerzitách
   • „Olověná hlava jsi, Vokúne, hubu máš jak papuč, hybaj do farní školy, ať ti bakalář ešče drobet zadek omete!“ Mollerus děl pohněván.

překlady

1. absolvent prvního stupně vysokoškolského studia

   • angličtina: bachelor
   • latina: baccalaureus m, baccalarius m
   • polština: licencjat m
   • ruština: бакалавр m
   • slovenština: bakalár m
2. hodnost na středověkých univerzitách

   • angličtina: bachelor
   • francouzština: bachelier m
   • italština: baccalare m
   • latina: baccalaureus m, baccalarius m

synonyma

1. (zkratkou) Bc.
2. —

související

• bakalářka
• bakalářský
• laureát
• loreta

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-04-01]. Heslo bakalář.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Bakalář ve Wikipedii