bezpříznakový

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛspr̝̊iːznakɔviː]

dělení

• bez-pří-zna-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	bezpříznakový	bezpříznakový	bezpříznaková	bezpříznakové	bezpříznakoví	bezpříznakové	bezpříznakové	bezpříznaková
genitiv	bezpříznakového	bezpříznakového	bezpříznakové	bezpříznakového	bezpříznakových	bezpříznakových	bezpříznakových	bezpříznakových
dativ	bezpříznakovému	bezpříznakovému	bezpříznakové	bezpříznakovému	bezpříznakovým	bezpříznakovým	bezpříznakovým	bezpříznakovým
akuzativ	bezpříznakového	bezpříznakový	bezpříznakovou	bezpříznakové	bezpříznakové	bezpříznakové	bezpříznakové	bezpříznaková
vokativ	bezpříznakový	bezpříznakový	bezpříznaková	bezpříznakové	bezpříznakoví	bezpříznakové	bezpříznakové	bezpříznaková
lokál	bezpříznakovém	bezpříznakovém	bezpříznakové	bezpříznakovém	bezpříznakových	bezpříznakových	bezpříznakových	bezpříznakových
instrumentál	bezpříznakovým	bezpříznakovým	bezpříznakovou	bezpříznakovým	bezpříznakovými	bezpříznakovými	bezpříznakovými	bezpříznakovými

význam

1. nemající příznaky (např. nemoci)
   • Zatímco čísla bezpříznakových pacientů a těch s těžkým průběhem se výrazně nemění, hospitalizovaných se středně těžkým a lehkým průběhem strmě přibývá.

synonyma

1. asymptomatický

související

• příznakový
• bezpříznakově