bidlo

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbɪdlɔ]

homofony

• bydlo

dělení

• bi-d-lo

etymologie

Od slovesa bít příponou -dlo — vlastně tedy „nástroj, kterým se bije“. Srovnej dále bič a bijec.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	bidlo	bidla
genitiv	bidla	bidel
dativ	bidlu	bidlům
akuzativ	bidlo	bidla
vokativ	bidlo	bidla
lokál	bidlu / bidle	bidlech
instrumentál	bidlem	bidly

význam

1. dlouhá tyč
   • Převozník odpichoval loď dlouhým bidlem.
2. (přeneseně, expresivně) vysoký člověk

překlady

1. dlouhá tyč

   • angličtina: pole
   • francouzština: perche ž
   • italština: pertica ž
   • maďarština: cölöp, pózna
   • němčina: Stange ž
   • nizozemština: stok
   • polština: żerdź m, tyczka ž
   • ruština: жердь ž
   • řečtina: κοντάρι s
   • španělština: pértiga ž, palo m
2. čahoun

   • angličtina: beanpole
   • francouzština: asperge ž
   • italština: spilungone m, palamidone m
   • němčina: Lulatsch m
   • ruština: каланча ž, дылда ž
   • řečtina: νταγλαράς m, κρεμανταλάς m
   • španělština: larguirucho m, zagalón m, varal m

synonyma

1. (zřídka) žerď
2. čahoun, dlouhán, slonbidlo

související

• bidlový
• bidélko
• bidýlko
• bidlovina
• slonbidlo

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-06-25]. Heslo bidlo.

externí odkazy

• Rozcestník Bidlo ve Wikipedii