blůzokalhotový

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bluːzɔkalɦɔtɔviː]

dělení[editovat]

  • blů-zo-kal-ho-to-vý

etymologie[editovat]

Ve 20. letech 20. století nějaké ministerstvo ve svém úředním listě informovalo, že „zajistilo pro své gážisty zásobu blůzokalhotové látky“. Slovo bylo vzápětí pokáráno v časopise Naše úřední čeština (NÚČ). Když jej o nějaký čas později ve svém výnose použilo další ministerstvo, tento časopis jej znovu květnatými slovy odsoudil. (Prý se tento úřední vynález „měl zašít do košilopodvlékačkového plátna a hodit do moře na otravu žraloků“.) Dotyčné ministerstvo si však věc nenechalo líbit a úředně pokáralo redakci časopisu Naše úřední čeština za to, že prý má nedostatek respektu k úřední péči o obohacování a zdokonalování českého jazyka, že brzdí jazykový vývoj, že upírá češtině právo vytvářet složená slova tak jako je vytváří němčina atd. V reakci na obranu redakce NÚČ, že čeština slova složená tímto způsobem netvoří, reagovalo ministerstvo slovy, že to prý jsou pravidla, která vymyslili profesoři, a na ty se úředně nic nedá.

Časopis Naše řeč, který se pokusil obě strany rozsoudit, se o tomto slově vyjádřil také značně ironicky („předpotopní monstrum“) a přístup ministerstva (trefně) charakterizoval jako „sebevědomou nevědomost, která se činí směšnou z moci úřední“. Na druhou stranu připomněl, že podobná slova (knihovtipník, zelenochrupka, ránokladka a chřípkoprach) vytvářel v době národního obrození Alois Jirásek (resp. jeho románový hrdina F. L. Věk) a sarkasticky poznamenal, že tedy došlo k významnému posunu, protože zatímco F. L. Věk (Jirásek) je vytvářel v zásadě jen pro svou radost, vláda nadána mocí úřední je schopna tyto „plody svého tvůrčího ducha“ i uvádět v život. Vedle toho neznámý autor daného článku (ironicky) uvedl, že „slovo bluzokalhotový musí býti v češtině možné, protože je především úředně potřebné a úředně uznané“.

K samotnému slovu blůzokalhotový se časopis Naše řeč vyjádřil v tom smyslu, že se nejedná o složeninu dvou adjektiv dle vzoru československý (český a slovenský), jak se zřejmě mylně domnívala redakce NÚČ, ale o přídavné jméno utvořené příponou -ový ze složeného podstatného jména blůzokalhota („oblek, který je bluzou a kalhotami zároveň“), přičemž blůzokalhota je vytvořené obdobně jako slovo slovo ptakoješter a tento typ složenin označují indičtí gramatikové slovem dvandva, čeští jazykovědci pak složeniny kopulativní, slučovací. Tyto složeniny jsou v českém jazyce velmi vzácné (srovnej ptakoješter).[1]

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ blůzokalhotový blůzokalhotový blůzokalhotá blůzokalhoté blůzokalhotí blůzokalhoté blůzokalhoté blůzokalhotá
genitiv blůzokalhotého blůzokalhotého blůzokalhoté blůzokalhotého blůzokalhotých blůzokalhotých blůzokalhotých blůzokalhotých
dativ blůzokalhotému blůzokalhotému blůzokalhoté blůzokalhotému blůzokalhotým blůzokalhotým blůzokalhotým blůzokalhotým
akuzativ blůzokalhotého blůzokalhotový blůzokalhotou blůzokalhoté blůzokalhoté blůzokalhoté blůzokalhoté blůzokalhotá
vokativ blůzokalhotový blůzokalhotový blůzokalhotá blůzokalhoté blůzokalhotí blůzokalhoté blůzokalhoté blůzokalhotá
lokál blůzokalhotém blůzokalhotém blůzokalhoté blůzokalhotém blůzokalhotých blůzokalhotých blůzokalhotých blůzokalhotých
instrumentál blůzokalhotým blůzokalhotým blůzokalhotou blůzokalhotým blůzokalhotými blůzokalhotými blůzokalhotými blůzokalhotými

význam[editovat]

  1. související s blůzokalhotou

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Bluzokalhota — úřední oblek budoucnosti. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.