brousit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [brɔʊsɪt]

dělení[editovat]

  • brou-sit

etymologie[editovat]

Všeslovanské. - Polské brusić, ruské dialektové брусить - 'sbírat listí; blouznit aj.', srbochorvatské brúsiti. Praslovanské *brusiti, původně asi 'drhnout', nejspíš souvisí s litevským braũkti 'otírat' (indoevropský dvojtvar *brauḱ-/*brauk-). Příbuzné je i praslovanské *brъsati (ruské бросать, srovnej i litevské brùkti 'vrazit'). Jiné indoevropské souvislosti nejsou zřejmé. Srovnej brusle, brusinka. [1]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas brousím brousíš brousí brousíme brousíte brousí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
brus brusme bruste
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné brousil brousila brousilo brousili brousily brousila
Trpné broušen broušena broušeno broušeni broušeny broušena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný brouse brousíc brousíce

význam[editovat]

  1. odstraňovat povrchovou vrstvu pomocí drsného předmětu
    • Před započetím práce vždy brousil dláta a nože.
  2. nenápadně chodit poblíž předmětu zájmu
    • Liška večer co večer brousila za plotem vedle kurníku a hledala, kudy by se protáhla dovnitř.

překlady[editovat]

  1. odstraňovat povrch

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-10-08]. Heslo brousit.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „brousit“, s. 92.