chantaje

španělština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃanˈtaxe]

etymologie

Z francouzského chantage téhož významu, které odvozeno od frázového slovesa (faire) chanter ― vydírat a to snad vychází z latinského canthus ― obruč, ráfek; kout(ek). Srovnej např. ruské шанта́ж, portugalské chantagem, farsí شانتاژ, katalánské xantatge či polské szantaż vše téhož významu. (Pro zajímavost, srovnej rovněž české argotické „donutit zpívat“.)

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	chantaje	chantajes

význam

1. vydírání

související

• chantajear
• chantajista