Bylo mu stále opravovati a kostky vyměňovati. Ba dopouštěl se takových chyb, že se tomu sám divil; a nejednou se chutě zasmál, vida, kterak dal např. kamzíkovi místo růžků paznehty, místo brady ocásek a místo plecí kus skály.[2]
Jen bijte, je nás nemnoho, my přece odoláme, jen palte chutě do toho, vždyť ještě srdce máme![3]
Někteří lidi mají fakt divné chutě, ale já, lásko má, stále stejně miluju tě, když hážeš bílé křemenáče na cibulku, když zvedáš prst jako dirigentskou hůlku.[4]
