díže

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɟiːʒɛ]

dělení[editovat]

  • dí-že

varianty[editovat]

etymologie[editovat]

Z předpokládaného praslovanského *děža, které vychází z praindoevropského základu *dʰeyǵʰ-. Srovnej zejména polské dzieża, o něco vzdáleněji pak také např. latinské fingere, německé Teig nebo anglické dough.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ díže díže
genitiv díže díží
dativ díži dížím
akuzativ díži díže
vokativ díže díže
lokál díži dížích
instrumentál díží dížemi

význam[editovat]

  1. dřevěná nádoba na míšení těsta
    • Chtěli se tedy sami přes řeku přeplavit. Ale nikdo jim nechtěl půjčit loďku. Byl tam však jakýsi pekař s díží. Povídá: „Já vám půjčim tu díži, můžete se v ní pustit na Dunaj, chcete-li.“ To řekl jen tak, aby je poškádlil. Jenže svatý rebe reb Šmelke se poškádlit nedal. Povídá: „Tak tedy dobře!“ Dal díži na vodu a s reb Mojšem Lejbel si stoupl do té díže. To se rozumí, že si v ní nesedli. Na to není v díži místa. Plavili se vestoje.[2]
    • Pluje milá díže s našimi světci, pluje mezi ledy, a jak se blíží druhé straně, tak tam rostou řady senzacechtivých Vídeňáků, kteří přihlížejí z břehu neobvyklému divadlu, statečně povykujíce.[3]

překlady[editovat]

  1. velká nádoba na těsto

synonyma[editovat]

  1. (zdrobněle) dížka

poznámky[editovat]

  1. Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „díže“, s. 58-61.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 173.
  3. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 174.

externí odkazy[editovat]