debelace

čeština

výslovnost

• IPA: [dɛbɛlat͡sɛ]

dělení

• de-be-la-ce

etymologie

Přes francouzštinu nebo jiný západoevropský jazyk z latinského dēbellātiō téhož významu.

varianty

• debellace

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	debelace	debelace
genitiv	debelace	debelací
dativ	debelaci	debelacím
akuzativ	debelaci	debelace
vokativ	debelace	debelace
lokál	debelaci	debelacích
instrumentál	debelací	debelacemi

význam

1. úplná vojenská porážka spojená s totálním zničením (resp. zničením alespoň státního aparátu) cizího státu

překlady

1. • slovenština: debelácia ž

externí odkazy

• Článek Debelace ve Wikipedii