dysgrafik

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪsgrafɪk]

dělení

• dys-gra-fik

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dysgrafik	dysgrafici / dysgrafikové
genitiv	dysgrafika	dysgrafiků
dativ	dysgrafiku / dysgrafikovi	dysgrafikům
akuzativ	dysgrafika	dysgrafiky
vokativ	dysgrafiku	dysgrafici / dysgrafikové
lokál	dysgrafiku / dysgrafikovi	dysgraficích / dysgrafikách
instrumentál	dysgrafikem	dysgrafiky

význam

1. člověk, který trpí dysgrafií, tedy špatně píše, například vynechává písmena
   • Pro normálního učitele tak přítomnost malých dyslektiků, dysgrafiků nebo dyskalkuliků v jeho třídě znamená náročnější přípravu.

překlady

1. člověk trpící dysgrafií

   • angličtina: dysgraphic

související

• dysgrafie