eféb

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɛfɛːp]

dělení[editovat]

  • eféb

etymologie[editovat]

Pochází z řeckého slova έφηβος (eféb, efebos) – mládenec.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ eféb efébové / hovorově: efébi
genitiv eféba efébů
dativ efébu / efébovi efébům
akuzativ eféba eféby
vokativ efébe efébové / hovorově: efébi
lokál efébu / efébovi efébech
instrumentál efébem eféby

význam[editovat]

  1. (v historii) zbraněschopný jinoch, který dosáhl plnoletosti (ve starém Řecku)[1]
  2. (přeneseně, knižně) jinoch obecně (zejména půvabný)[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „eféb“, s. 185.
  2. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-07-11]. Heslo eféb.