fabulatrice

francouzština

výslovnost

• IPA: [fa.by.la.tʁis]

etymologie

Kombinací mužského substantiva fabulateur (příp. kořene slovesa fabuler) a poženšťující přípony -trice, která vychází z latinského -trīx — -telka, -kyně, -ice. Srovnej např. observatrice, fondatrice, actrice, inventrice, directrice, collaboratrice, éditrice, dále např. italské ispiratrice, favolatrice, attrice, latinské respiratrix, fabulatrix apod.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	fabulatrice	fabulatrices

význam

1. fabulátorka, fantasta; žena, která si bájí, fabuluje

související

• fabulation
• fabulateur

přídavné jméno

význam

1. jednotné číslo ženského tvaru adjektiva fabulateur

latina

výslovnost

• IPA: [faːbʊ.ɫaː'triː.ke] (římská restituovaná)
• IPA: [faːbʊ.laː'triː.t͡sɛ] (středověká církevní)

podstatné jméno

význam

1. ablativ jednotného čísla substantiva fābulātrīx

související

• fābulātōre
• fābulātiōne