fallere

latina

výslovnost

• IPA: [ˈfal.le.rɛ] (klasická restituovaná)

etymologie

Z praindoevropského *ǵʰwel-, souvisí např. se starořeckým φῆλος a je vzdáleně příbuzné např. s českým zlo, zlý.

sloveso

• 3. konjugace (souhláskové kmeny)
• tranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	fallere	fallī
Prézens sg.	1.	fallō	fallor
	2.	fallis	falleris
	3.	fallit	fallitur
Prézens pl.	1.	fallimus	fallimur
	2.	fallitis	falliminī
	3.	fallunt	falluntur
Imperativ sg.	2.	falle!	–
Imperativ pl..	2.	fallite!	–
Imperfektum sg.	1.	fallēbam	fallēbar
	2.	fallēbās	fallēbāris
	3.	fallēbat	fallēbātur
Imperfektum pl.	1.	fallēbāmus	fallēbāmur
	2.	fallēbātis	fallēbāminī
	3.	fallēbant	fallēbantur
Futurum sg. (první)	1.	fallam	fallar
	2.	fallēs	fallēris
	3.	fallet	fallētur
Futurum pl. (první)	1.	fallēmus	fallēmur
	2.	fallētis	fallēminī
	3.	fallent	fallentur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	fallerem	fallerer
	2.	fallerēs	fallerēris
	3.	falleret	fallerētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	fallerēmus	fallerēmur
	2.	fallerētis	fallerēminī
	3.	fallerent	fallerentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	fallam	fallar
	2.	fallās	fallāris
	3.	fallat	fallātur
Konjunktiv prézenta pl.	1.	fallāmus	fallāmur
	2.	fallātis	fallāminī
	3.	fallant	fallantur

význam

1. klamat, šidit, podvádět, uvádět v omyl
2. selhat, zklamat, selhávat

synonyma

1. decipere
2. —

související

• fallāciōsus
• fallo
• fallāx
• falsus
• fefelistī
• strāta

slovní spojení

• nisi fallor