flinta
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [flɪnta]
dělení[editovat]
- flin-ta
etymologie[editovat]
Převzato z německého Flinte, zaznamenaného poprvé v roce 1663; to pochází z dolnoněmeckého vlint, původně anglického flint resp. flint-musket, slova vytvořeného s použitím staroněmeckého flins — „křemen, pazourek“ po roce 1630, kdy byly vynalezeny ručnice s křesacími kaménky.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | flinta | flinty |
genitiv | flinty | flint |
dativ | flintě | flintám |
akuzativ | flintu | flinty |
vokativ | flinto | flinty |
lokál | flintě | flintách |
instrumentál | flintou | flintami |
význam[editovat]
- (v obecném jazyce) puška, ručnice
- Když jsem byl na vojně, tak tam jeden infanterista zastřelil hejtmana. Naládoval flintu a šel do kanceláře. Tam mu řekli, že tam nemá co dělat, ale on pořád vedl svou, že musí s panem hejtmanem mluvit. Ten hejtman vyšel ven a hned mu napařil kasárníka. Von vzal flintu a bouch ho přímo do srdce. Kulka vyletěla panu hejtmanovi ze zad a ještě udělala škodu v kanceláři. Rozbila flašku inkoustu a ten polil úřední akta.[2]
synonyma[editovat]
slovní spojení[editovat]
externí odkazy[editovat]
- Článek Flinta ve Wikipedii
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-12-09]. Heslo flinta.
- ↑ F., Č.. Flinta. Naše řeč, 1925, roč. 9, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války