gīvūns
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
žemaitština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [gɪ(ː)vʊːns]
dělení[editovat]
- gī-vūns
etymologie[editovat]
Výraz je odvozen z přídavného jména gīvs (živý), to z praslovanského kmene *živъ, to z protoindoevropského *gʷih₃wós; příponou -ūn- a pádovou (nominativu) koncovkou -s, které naznačují (podstatnénjméno) něco/někoho, mající určité (přirozené) schopnosti/vlastnosti/zručnost.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | gīvūns | gīvūno | gīvūnā |
| genitiv | gīvūna | gīvūnu | gīvūnu |
| dativ | gīvūnou | gīvūnams | gīvūnams |
| akuzativ | gīvūna | gīvūno | gīvūnus |
| instrumentál | gīvūno | gīvūnās | gīvūnās |
| lokál | gīvūnė | gīvūnūs | gīvūnūs |
| vokativ | gīvūnė | gīvūno | gīvūnā |