gīvūns
žemaitština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [gɪ(ː)vʊːns]
dělení
[editovat]- gī-vūns
etymologie
[editovat]Výraz je odvozen z přídavného jména gīvs (živý), to z praslovanského kmene *živъ, to z protoindoevropského *gʷih₃wós; příponou -ūn- a pádovou (nominativu) koncovkou -s, které naznačují (podstatnénjméno) něco/někoho, mající určité (přirozené) schopnosti/vlastnosti/zručnost.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | gīvūns | gīvūno | gīvūnā |
| genitiv | gīvūna | gīvūnu | gīvūnu |
| dativ | gīvūnou | gīvūnams | gīvūnams |
| akuzativ | gīvūna | gīvūno | gīvūnus |
| instrumentál | gīvūno | gīvūnās | gīvūnās |
| lokál | gīvūnė | gīvūnūs | gīvūnūs |
| vokativ | gīvūnė | gīvūno | gīvūnā |