galantní

čeština

výslovnost

• IPA: [galantɲiː]

dělení

• ga-lant-ní

etymologie

Přes němčinu z francouzského galant téhož významu, ve starofrancouzštině znamenajícího „veselý, živý“; doloženo k roku 1318. Zde vzniklo jako přechodník přítomný zaniklého slovesa galer „veselit se“, jež bylo nejspíše odvozeno od franského wala — „dobře“.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní
genitiv	galantního	galantního	galantní	galantního	galantních	galantních	galantních	galantních
dativ	galantnímu	galantnímu	galantní	galantnímu	galantním	galantním	galantním	galantním
akuzativ	galantního	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní
vokativ	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní	galantní
lokál	galantním	galantním	galantní	galantním	galantních	galantních	galantních	galantních
instrumentál	galantním	galantním	galantní	galantním	galantními	galantními	galantními	galantními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	galantní
komparativ	galantnější
superlativ	nejgalantnější

význam

1. (člověk, zejména muž) chovající se v souladu s pravidly společenského chování, pozorný k ostatním (především ženám)
2. projevující zdvořile svůj milostný cit

překlady

1. gentlemanský

   • angličtina: gallant
   • francouzština: galant
   • němčina: galant
2. milostný

synonyma

1. zdvořilý, gentlemanský, rytířský
2. dvorný, milostný

antonyma

1. hrubiánský, obhroublý, neotesaný, nevycválaný
2. —

související

• galantně
• galantnost
• galanterie
• galánka
• galán
• gala

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-12-07]. Heslo galantní.