glasögon

švédština

výslovnost

• IPA: [ˇglɑ̀ːsøːgɔn],  glasögon^{? • info}
• 2. intonace

etymologie

Složenina z glas (sklo) a ökon (oči).

podstatné jméno

• rod střední
• pomnožné

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	—	—	glasögon	glasögonen
genitiv	—	—	glasögons	glasögonens

význam

1. brýle
   • Han har glasögon. – Má brýle.