hříšníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːʃɲiːkuːf]

dělení

• hříš-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména hříšník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	hříšníkův	hříšníkův	hříšníkova	hříšníkovo	hříšníkovi	hříšníkovy	hříšníkovy	hříšníkova
genitiv	hříšníkova	hříšníkova	hříšníkovy	hříšníkova	hříšníkových	hříšníkových	hříšníkových	hříšníkových
dativ	hříšníkovu	hříšníkovu	hříšníkově	hříšníkovu	hříšníkovým	hříšníkovým	hříšníkovým	hříšníkovým
akuzativ	hříšníkova	hříšníkův	hříšníkovu	hříšníkovo	hříšníkovy	hříšníkovy	hříšníkovy	hříšníkova
vokativ	hříšníkův	hříšníkův	hříšníkova	hříšníkovo	hříšníkovi	hříšníkovy	hříšníkovy	hříšníkova
lokál	hříšníkově / hříšníkovu	hříšníkově / hříšníkovu	hříšníkově	hříšníkově / hříšníkovu	hříšníkových	hříšníkových	hříšníkových	hříšníkových
instrumentál	hříšníkovým	hříšníkovým	hříšníkovou	hříšníkovým	hříšníkovými	hříšníkovými	hříšníkovými	hříšníkovými

význam

1. náležící hříšníkovi