hříbě

Možná hledáte hřibe.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːbjɛ]

dělení

• hří-bě

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hříbě	hříbata
genitiv	hříběte	hříbat
dativ	hříběti	hříbatům
akuzativ	hříbě	hříbata
vokativ	hříbě	hříbata
lokál	hříběti	hříbatech
instrumentál	hříbětem	hříbaty

význam

1. mládě koně
   • V napajedelském hřebčíně, který se pyšní nejstarším chovem anglických plnokrevníků v České republice, přišlo v sobotu večer na svět první letošní hříbě.

překlady

1. mládě koně

   • angličtina: foal
   • francouzština: poulain m, pouliche ž
   • němčina: Fohlen s
   • polština: źrebię s
   • ruština: жеребёнок m
   • turečtina: tay

související

• ohřebit se
• hřebeček
• hřebec
• hřebčín
• hříbátko

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-12-07, [cit. 2010-02-20]. Heslo hříbě.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Hříbě ve Wikipedii