hausnumero

Z Wikislovníku
Jump to navigation Jump to search

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦaʊ̯snʊmɛrɔ]

dělení[editovat]

  • haus-nu-me-ro

etymologie[editovat]

Pochází z německého Hausnummer (složenina z Hausdům a nummerčíslo) – domovní číslo, hovorově pak vymyšlené číslo.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hausnumero hausnumera
genitiv hausnumera hausnumer
dativ hausnumeru hausnumerům
akuzativ hausnumero hausnumera
vokativ hausnumero hausnumera
lokál hausnumeru hausnumerech
instrumentál hausnumerem hausnumery

význam[editovat]

  1. (hovorově, v obecném jazyce, expresivně)[1][2][3][4] přibližné, libovolně zvolené, reálně nepodložené, neověřené, nesprávné, vymyšlené, vědomě falšované či nesmyslné číslo udávané za přesné; v plurálu přeneseně též i celé výpočty či jiné údaje[1][2][3][4][5]
    • uvádět hausnumera
    • operovat s hausnumery
    • počítat s hausnumery
    • statistická hausnumera
    • Na té faktuře jsou hausnumera, to platit nebudu.
    • Myslím, že do toho přehledu píše samá hausnumera, celý týden jsem ho neviděl nic měřit.

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 1. vyd. Praha : MAXDORF, 2006. 413 s. ISBN 80-7345-086-0. Část heslo hausnumera, s. 140.
  2. 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-08-17]. Heslo hausnumero.
  3. 3,0 3,1 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Díl I., A–K. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0523-4. Heslo „hausnumero“.
  4. 4,0 4,1 KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1981. Heslo „hausnumero“, s. 233.
  5. Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-08-17]. Heslo hausnumero.