hitlerčík

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɪtlɛrt͡ʃiːk]

dělení

• hit-ler-čík

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hitlerčík	hitlerčíci
genitiv	hitlerčíka	hitlerčíků
dativ	hitlerčíkovi / hitlerčíku	hitlerčíkům
akuzativ	hitlerčíka	hitlerčíky
vokativ	hitlerčíku	hitlerčíci
lokál	hitlerčíkovi / hitlerčíku	hitlerčících
instrumentál	hitlerčíkem	hitlerčíky

význam

1. (expresivně, hanlivě) (oddaný) stoupenec Adolfa Hitlera
   • Pod těma helmama a pancrfaustama a automatama, kterýma byli ověšeni, bylo vidět, že to jsou děti. Hitlerčíci.
   • Hitlerčíci měli boty od bláta a vypadali utahaně.

synonyma

1. nácek, fašoun

související

• hitlerčíkův
• Hitler