hořijó

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦɔr̝ɪjɔː]

dělení

• ho-ři-jó

sloveso

• intranzitivní

význam

1. (nářečně) třetí osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa hořet
   • Od zapálené cigarety někoho přede mnou mi ale začaly hořet kalhoty. Na to mě upozornily teprve výkřiky lidí z okolí: „Hořijó ti gatě!“

synonyma

1. hořej, (neutrálně) hoří

související

• vyhořijó
• nehořijó
• dohořijó
• shořijó