holocaust

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦɔlɔkaʊ̯st], [ɦɔlɔkɔːst]

dělení[editovat]

  • ho-lo-caust

etymologie[editovat]

Z řeckého ὁλόκαυστον (celopal); ὅλος (celý) + καυστός (spálený); původně obětování celého zvířete Bohu spálením.[1] Na rozdíl od latiny, která používala v biblických textech slovo holocaustum, v českých překladech Bible a ve středověku se používaly jiné výrazy: celopal, obět zápalná, sežžená, spálená, zápal, vzácně i: obětopal, spalobět. Přenesení významu od zápalné oběti k označení krveprolití či masakru je doloženo v angličtině ke konci 17. století. Ve významu genocidy Židů je slovo v češtině široce používáno od počátku 90. let 20. století.[2]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ holocaust holocausty
genitiv holocaustu holocaustů
dativ holocaustu holocaustům
akuzativ holocaust holocausty
vokativ holocauste holocausty
lokál holocaustu holocaustech
instrumentál holocaustem holocausty

význam[editovat]

  1. systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených jako Židé prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci v době druhé světové války
    • Holocaust je jedna z největších tragedií lidstva a nestvůrnost fašistické ideologie by se měla neustále připomínat.

překlady[editovat]

  1. genocida Židů

synonyma[editovat]

  1. šoa

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2018-02-05]. Heslo holokaust.
  1. MICHÁLEK, Emanuel. Ještě k původu slova holokaust. Naše řeč, 1994, roč. 77, čís. 5, s. 271. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. SVOZILOVÁ, Naďa. Holocaust. Naše řeč, 1991, roč. 74, čís. 3, s. 162. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]