inokulum
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɪnɔkʊlʊm]
dělení
[editovat]- ino-ku-lum
etymologie
[editovat]Z novolatinského inoculum, které vychází zpětným tvořením ze slovesa inoculare (očkovat), to pak předponou in- od podstatného jména oculus (oko, očko, roub, pupenec)
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | inokulum | inokula |
| genitiv | inokula | inokul |
| dativ | inokulu | inokulům |
| akuzativ | inokulum | inokula |
| vokativ | inokulum | inokula |
| lokál | inokulu | inokulech |
| instrumentál | inokulem | inokuly |